John Ludwig von Neumann se narodil 28. prosince 1903 v Maďarsku v Budapešti jako János Neumann. V roce 1913 jeho otec, významný bankéř a právník, Max Neumann, koupil šlechtický titul a později ve Spojených státech si začal říkat Johnny. Jeho rodina byla židovského původu(vnuk rabína) a patřila k vyšším vrstvám společnosti.

Už v ranném dětství se u Neumanna projevovaly známky geniality. Měl vynikající paměť. Byl schopen si zapamatovat stránky telefonního seznamu. Zpaměti dělil osmimístnými čísly. Učil se jazykům od německé a francouzské vychovatelky a již v šesti letech dovedl s otcem mluvit plynnou starořečtinou.

Před první světovou válkou a během ní studoval von Neumann na luteránském gymnáziu. Již zde si učitelé všimli jeho výjimečných matematických schopností, věnovali mu zvýšenou pozornost a od dvanácti let ho soukromě učil nejlepší profesor matematiky z budapešťské univerzity. Po válce, v roce 1919, uprchla celá Neumannova rodina na měsíc do Rakouska, ale jeho studium to moc neovlivnilo. Gymnázium dokončil v roce 1921. I když Neumannův otec Max chtěl, aby jeho syn studoval na škole se zaměřením na obchod, nakonec souhlasil s jeho studiem chemie na univerzitě, takže se v roce 1921 přihlásil na Univerzitu v Budapešti, kde sice nedocházel na žádné přednášky, ale i přesto dosahoval při zkouškách z matematiky výborných výsledků. Téhož roku odešel studovat chemii do Berlína, kde se také začal zabývat kvantovou teorií a teorií neutronové sítě, a poté(1923) do Zürichu na Technickou Vysokou školu, kde v roce 1926 získal diplom inženýra chemie. Za svoji práci o teorii množin na Univerzitě v Budapešti získal doktorát z matematiky. Po studiích začal John von Neumann přednášet na Univerzitě v Berlíně(1926-1929) a v Hamburku(1929-1930). Díky Rockefellerově stipendiu také dále studoval, a to na Univerzitě v Göttingenu.

V roce 1928 se celosvětově proslavil jako spolutvůrce matematické teorie her, která je dodnes používána nejen v matematice, ale i v ekonomice, politice a v dalších oblastech. Zabýval se řadou různých oborů, například: teorií funkcí reálných proměnných, matematickou logikou, axiomatickou teorií množin a samotnou podstatou teorie množin. Zavedl nové statistické mechaniky a položil matematické základy měření v kvantové teorii. Ve všech oborech jsou jeho výsledky významným přínosem.

Než John von Neumann roku 1929 odešel přednášet o kvantové teorii na Univerzitu v Princetonu oženil se se svou snoubenkou Mariettou Kovesi. S ní strávil osm let svého života. Rok po narození jeho jejich dcery Mariny se s ní rozvedl a následujícího roku(1937) si vzal Kláru Danovou z Budapešti. I když byl ženatý, jeho zálibou zůstalo navštěvování různých nočních podniků. V Berlíně například navštěvoval Cabaret-era.

V roce 1931 byl jmenován profesorem na Univerzitě v Princetonu. Společně s Albertem Einsteinem a dalšími profesory matematiky založili The Institute for Advanced Study (vědecký institut v Princetonu).

Za druhé světové války se John von Neumann zapojil do Manhattanského projektu. Projekt se zabýval výrobou atomové zbraně. Tým vědců měl veliké matematické problémy s výpočtem množství explozivního materiálu kolem plutonia v jedné z bomb. Nevěděli si s tím rady dokud nepřišel von Neumann. Problém skoro ihned vyřešil("čočka pro implozi") a ona bomba, na které pracoval, a která byla svržena na Nagasaki dne 9. srpna 1945 byla dvakrát účinnější než bomba svržená o tři dny dříve nad Hirošimou. Von Neumann se také podílel na vývoji vodíkové bomby - tisíckrát ničivější než dvě výše zmiňované. U tohoto projektu však ani jeho síly nestačily a Neumann musel použít k výpočtům počítač.
Měl hrůzu z atomového útoku na USA, proto nabádal vládu a prezidenta Trumana k preventivnímu útoku na Sovětský svaz. Možná zde hrály roli jeho vzpomínky z dětství na útěk před komunismem. Nicméně prezident Truman to nepřipustil.

Von Neumann stál u zrodu moderních počítačů a velmi se zasloužil o rozvoj výpočetní techniky tím, že formuloval myšlenky architektonické stavby počítače, přispěl k rozvoji její logické struktury. To charakterizuje tzv. von Neumannova architektura:
Počítač je tvořen čtyřmi základními částmi: Aritmeticko-logická jednotka - provádí výpočty, paměť - v ní jsou uloženy data, řadič a V/V zařízení. Na této architektuře je založena většina dnešních počítačů.

von Neumannovo schéma

Další jeho myšlenky se týkají programů a dat(nedělá mezi nimi rozdíl)... Zda jsou v paměti uložena data nebo program určovala pouze interpretace těchto dat procesorem - s programem se dalo zacházet jako s daty. Uvažoval o práci s jedničkami a nulami - binárním systému, který tvoří základ dnešních počítačů.
Jeho koncepce měla vliv na výrobu počítačů až do osmdesátých let, kdy se objevil první procesor s Harvardskou architekturou. Dále se zabýval teorií automatů a rozvinul teorii celulárních automatů.

počítač UNIVAC

V roce 1955 zjistil, že má rakovinu a 8. února 1957 na ni ve Washingtonu D.C. John von Neumann ve svých třiapadesáti letech umírá. O jeho smrti sdělil jeho přítel, fyzik Eugene Wigner toto: "Když si von Neumann uvědomil, že je nevyléčitelně nemocen, jeho logika ho donutila uvědomit si, že přestane existovat a přestane mít myšlenky ... Bylo srdceryvné být svědkem frustrace jeho mysli při osudu, který viděl jako nevyhnutelný, ale nepřijatelný."

Publikace:
• Publikovat začal už v sedmnácti letech(1920).
• 1923: Publikoval svoji definici přirozených čísel, která se používá dodnes.
• 1926: Publikoval svoji definici ordinálních čísel, která se také používá dodnes.
• 1932: "Mathematische Grundlagen der Quantenmechanik" - základ nové kvantové mechaniky
• od roku 1933 vydával v časopise Annals of Mathematics
• 1934,1935 časopis Transactions - dva články o kvaziperiodických funkcích a grupách
• od roku 1935 vydával v časopise Compositio Mathematica
• 1944: "Teorie her a ekonomické chování"
• a mnoho dalších...

John von Neumann mimo jiné po sobě zanechal odkaz z roku 1949 v podobě matematických pravidel pro konstrukci robotů, jejichž schopností je sebezdokonalování a reprodukování. Tato myšlenka byla určitě na svou dobu velice troufalá a předčasná, ale, jak se ukazuje, v současnosti využívají vědci tato pravidla k sestrojení tzv. "Neumannových" robotů, kteří by měli zkoumat naši galaxii.

John Von Neumann byl členem řady akademií ve světě, jako například Americká akademie umění a věd, Americká filozofická společnost a Národní akademie věd ve Spojených státech, Instituto Lombardo di Scienze e Lettere v Miláně v Itálii, Academia Nacional de Ciencias Exactas v Limě v Peru, Academia Nazionale dei Lincei v Římě v Itálii či Holandská královská akademie věd a literatury v Amsterdamu. Byl také členem Americké matematické společnosti, v níž byl v letech 1951 až 1953 prezidentem.

Dále byl členem:
• od 1940: The Scientific Advisory Committee(Vědecký poradní výbor)
• The Ballistic Research Laboratories(Balistické výzkumné laboratoře) v Aberdeen Proving Ground v Marylandu
• 1941-1955: Námořní úřad pro kartografii
• 1943-1955: The Los Alamos Scientific Laboratory - konzultant
• 1950-1955: The Armed Forces Special Weapons Project(Projektu zvláštních zbraní ozbrojených sil) ve Washingtonu, D.C
• 1955: The Atomic Energy Commission(Komise pro atomovou energii) - jmenován prezidentem Eisenhowerem

Získal také nespočet ocenění, například v roce 1937 získal Bocherovu cenu, v roce 1947 obdržel od prezidenta USA Medaili za zásluhy a v roce 1956 Medaili za svobodu. V tomtéž roce obdržel Pamětní cenu Alberta Einsteina a Cenu Enrica Fermiho.

Zajímavosti:
• zformalizoval kvantovou mechaniku
• zformalizoval teorii o struktuře atomů a molekul
• vysvětlil, jak mohou koexistovat konkurující teorie o "vlnění" a o "částicích"
• zavedl bit jako jednotku velikosti paměti počítače
• zajímal se o to, jak předpovídat a řídit počasí
• dobový vtip: "Matematikové dokazují, co se jim dokázat podaří; von Neumann dokazuje, co chce."
• "Nepamatoval si, co měl ten den k obědu, ale věděl zcela přesně, na které stránce a v které knize
  něco četl před patnácti lety." (Klára von Neumannová)