Hardware počítače
Hardware = technické díly počítače (tvrdé zboží), kope se do toho, když to nefunguje
Software = programové vybavení počítače, pouze se na to dá nadávat
Bity a bajty
1 bit ( z anglického BInary digiT) 1b - základní jednotka
informace.
1 slabika
= 1byte 1B - skupina 8 bitů.
1 slovo = 1word - několik (2, 4, 6, 8) slabik.
Kapacita paměti
1KB = 2
10
slabik = 1.024 slabik
1MB = 2
20
slabik = 1.048.576 slabik
1GB = 2
30
slabik = 1.073.741.824 slabik
1TB = 2
40
slabik - tera
1PB = 2
50
slabik - peta
1EB = 2
60
slabik - exa
1ZB = 2
70
slabik - zetta
1ZB = 2
80
slabik - yotta
Analogová a digitální zařízení
analogové zařízení
používají pro záznam zvuku, obrazu atd. nějakou křivku, představovanou magnetickým polem nebo jiným fyzikálním principem.
Analogový signál je při každé kopii (přenosu) zkreslen, proto klesá jeho kvalita
digitální (tj. číslicový) záznam
využívá tzv. A/D (analogově/digitální) převodník původního analogového signálu
Digitální záznam umožňuje přenos a kopírování signálu bez ztráty kvality
analogová zařízení: gramofon, telefon, magnetofon, televize, video
digitální zařízení: CD, GSM telefony, DVD, počítač, dig. foťák, digitální signál tv
Koncepce Johna von Neumanna
V roce 1946 pan John von Neumann a jeho kolegové z Princeton Institute for Advanced Studies vyprojektovali nový počítač postavený na těchto pravidlech:
- Počítač obsahuje operační paměť, ALJ, řadič, V/V zařízení.
- Předpis pro řešení úlohy je převeden do posloupnosti instrukcí.
- Údaje a instrukce jsou vyjádřeny binárně.
- Údaje a instrukce se uchovávají v paměti na místech označených adresami.
- Ke změně pořadí provádění instrukcí se používají instrukce podmíněného a nepodmíněného skoku.
- Programem řízené zpracování dat probíhá v počítači samočinně.
Operační paměť: slouží k uchování zpracovávaného programu, zpracovávaných dat
a výsledků výpočtu.
ALU - Arithmetic-logic Unit (aritmetickologická jednotka):
jednotka provádějící veškeré aritmetické výpočty a logické operace. Obsahuje sčítačky, násobičky (pro aritmetické výpočty) a komparátory (pro porovnávání).
Řadič: řídící jednotka, která řídí činnost všech částí počítače. Toto řízení je prováděno pomocí řídících signálů, které jsou zasílány jednotlivým modulům. Reakce na řídící signály, stavy jednotlivých modulů jsou naopak zasílány zpět řadiči pomocí stavových hlášení.
Vstupní zařízení: zařízení určená pro vstup programu a dat.
Výstupní zařízení: zařízení určená pro výstup výsledků, které program zpracoval. Struktura von Neumannova počítače je na obrázku. V centru počítače je aritmeticko-logická jednotka (ALJ). Činnost celého počítače řídí řadič. Řadič předává povely operační paměti, ALJ a V/V zařízením a zpět od nich dostává stavová hlášení. Řadič čte z operační paměti instrukce, tyto dekóduje a převádí na posloupnost signálů. Data čte procesor z operační paměti nebo ze vstupního zařízení; rovněž tak je odkládá do paměti nebo zapisuje na výstupní zařízení. Von Neumannův počítač IAS je významný proto, že až na malé výjimky je jeho schéma platné dodnes.
Procesor aneb bez mozku to nejde
- nejdůležitější počítačový díl
- dřívější označení je mikroprocesor, vznik 70. léta min. století
K čemu slouží? vykonává všechny instrukce, které programy obsahují
Z čeho se skládá ? obsahuje miliony mikroskopických aktivních prvků, nejčastěji tzv. tranzistorů. Výrobním materiálem je superčistý křemík (na 1 x 1 cm 50 milionů tranzistorů) Procesor se zasouvá do patice(socketu) na zákl. desce počítače. Procesor můžeme přetaktovat = nejčastěji zvýšit frekvenci procesor (přetaktování = overclocking)
Architektura a frekvence procesorů
procesor je dán svou architekturou (svým typem) a dále pak tzv. frekvencí, na které je schopen reagovat. Frekvence se udává v MHz(GHz). Procesory do současných PC jsou doménou: Intelu (Pentium) a AMD (Athlon): mají různou architekturu Jaký koupit procesor? Chlazení procesoru - chladič rozptyluje teplo do okolí, je přidělán na procesor a spojen se základní deskou. Dnes jsou využívány aktivní chladiče. Dřívější chladiče byly pasivní (neměly své napájení)
Paměť aneb někde se dělat musí
Procesor pracuje v paměti. Paměť slouží jako pracovní prostor pro procesor.Paměť počítače slouží k ukládání programů a dat. Paměti lze rozdělit do dvou základních skupin:
Vnitřní (primární) paměti:
paměti osazené většinou na základní desce. Bývají realizovány pomocí polovodičových součástek. Jsou do nich zaváděny právě spouštěné programy (nebo alespoň jejich části) a data, se kterými pracují.
- operační paměť
- cache pamět procesoru
- registry procesoru
- různé registry chipsetu (konfigurace počítače, řízení hardware, apod.)
- video paměť
Typy vnitřních pamětí
- ROM (Read Only Memory): statická energeticky nezávislá paměť, informace pevně zapsána již při výrobě
- PROM (Programable ROM): po vyrobení neobsahuje žádnou pevnou informaci a je až na uživateli, aby provedl příslušný zápis; tento zápis je možné provést pouze jednou
- EPROM (Eraseable PROM): je na ni možno zapisovat, přičemž zápis může být vymazán pomocí UV záření
- EEPROM (Electrically EPROM): podobná jako EPROM, ale mazání se provádí elektricky
- Flash: statická energeticky nezávislá paměť, obdoba pamětí EEPROM, přeprogramování je možné provést přímo v počítači
- RAM (Random Access Memory): paměti energeticky závislé; mohou být statické (SRAM) nebo dynamické (DRAM )
- ROM – Read Only Memory, tj. paměť umožňující pouze čtení. Opakem tohoto pojmu by byl pojem R/WM (Read/Write Memory), tj. paměť umožňující čtení i zápis.
- RAM – Random Access Memory, tj. paměť s náhodným přístupem. Přívlastkem random (náhodný, namátkový) se vyjadřuje skutečnost, že všechna slova paměti jsou přímo adresovatelná. Opakem pamětí typu RAM jsou paměti se sekvenčním přístupem (např. magnetická páska).
Buffer
(vyrovnávací paměť) Paměťový prostor pro přechodné uložení dat přesouvaných z rychlejšího paměťového média na pomalejší výstupní zařízení. Buffer plní úlohu mezičlánku zadržujícího přenášená data tak, aby je pomalé výstupní zařízení mělo okamžitě k dispozici a aby zároveň zdrojové médium nebylo zdržováno zdlouhavým přenosem.
Cache
(vyrovnávací paměť) Rychlá paměť mezi hlavní pamětí a procesorem počítače. Hlavní paměť může být základní systémová paměť ( viz ) RAM nebo také vnější paměťové médium (např. pevný disk). Do paměti cache se průběžně ukládají data, čtená z hlavní paměti. Při požadavku na přečtení dalších dat se nejdříve prohledá rychlejší paměť cache. Pokud cache data obsahuje, načtou se mnohem rychleji než z hlavní paměti. Nejsou-li požadovaná data ve vyrovnávací paměti, musí se načíst standardním postupem z pomalejší hlavní paměti nebo média. Typický rozdíl mezi cache a bufferem je, že z cache paměti jsou data čtena většinou vícekrát než jednou.
Princip write-trough a write-back
V případě, že je blok, ve kterém se nachází zapisovaná adresa, uložen ve vyrovnávací paměti, jsou data do vyrovnávací paměti skutečně zapsána a celý blok se označí bitem dirty (špinavý). Takový blok nemůže být zahozen, ale musí být v případě potřeby jeho uvolnění nejdříve uložen zpět do operační paměti, aby byla zajištěna koherence dat. Tato strategie se označuje write-back. Dříve se používala jednodušší metoda řízení vyrovnávací paměti, která je nazvaná write-through. Při použití této metody se data zapisují jak do vyrovnávací paměti (předpokládá se, že se data budou opětovně číst) tak současně "propisují" i do hlavní paměti, což je sice pomalejší, ale řízení je naopak jednodušší (nemusí se testovat příznak dirty apod.). U některých počítačů, například u PC s procesorem 486 bylo možné mezi oběma strategiemi řízení vyrovnávací paměti volit (v BIOSu), přičemž rychlejší strategie write-back mohla vést k nestabilitě systému.
Registry rocesoru
paměť s velmi malou kapacitou, rychlá stejně jako procesor, součást čipu procesoru, který ji používá pro uchovávání oparandů a výsledků aritmetických a logických operací
Vnější (sekundární) paměti:
paměti realizované většinou za pomoci zařízení používajících výměnná média v podobě disků či magnetofonových pásek. Záznam se provádí většinou na magnetickém nebo optickém principu. Slouží pro dlouhodobé uchování informací a zálohování dat.
Co se u paměti hodnotí?
- Kapacita, přístupová doba, přenosová rychlost, statičnost / dynamičnost:
statické paměti uchovávají informaci po celou dobu, kdy je paměť připojena ke zdroji elektrického napětí, kdežto dynamické mají tendenci zapsanou informaci ztrácet i v době, kdy jsou připojeny k napájení a tudíž je nutné ji neustále periodicky oživovat.
- destruktivnost / nedestruktivnost při čtení:
destruktivnost znamená, že přečtení informace vede k její ztrátě a je tedy nutné ji následně po přečtení opět do paměti zapsat.
- energetická závislost / nezávislost:
po odpojení od zdroje napájení energeticky závislé paměti uložené informace ztrácejí, kdežto energeticky nezávislé je uchovávají.
- přístup (sekvenční / přímý)
- spolehlivost, cena za bit
Disk aneb co je uloženo máme v suchu
Soubory a složky, které vidíme v systému jsou fyzicky uloženy na tzv. pevném disku. Je napevno umístěn ve skříni počítače.
K čemu slouží?
k dlouhodobému ukládání dat
Jak pracuje?
na principu magnetického záznamu, podobně jako kazeta.
Skládá se z ploten(disků) mezi kterými se na vzduchovém polštáři vznášejí záznamové čtecí hlavy.
Fragmentace (útržkovost) – programy se neukládají vždy za sebou – mohou být na různých místech disku. Provádíme defragmentaci.
Co se u disku hodnotí?
- velikost disku (GB)
- rychlost disku (počet otáček 5400/7200 otáček za minutu)
- přístupová rychlost
- počet záznamových hlav
- hlučnost disku
- spolehlivost
Geometrie disku udává hodnoty následujících parametrů:
-
Hlavy disku (heads) : počet čtecích (zapisovacích) hlav pevného disku. Tento počet je shodný s počtem aktivních ploch, na které se provádí záznam. Většinou každý jednotlivý disk má dvě aktivní plochy a k nim příslušné čtecí (zapisovací) hlavy.
- Stopy disku (tracks) : počet stop na každé aktivní ploše disku. Stopy disku bývají číslovány od nuly, přičemž číslo nula má vnější stopa disku.
- Cylindry disku (cylindry) :počet cylindrů pevného disku. Tento počet je shodný s počtem stop. Číslování cylindrů je shodné s číslováním stop.
- Sektory (sectors) : počet sektorů, na které je rozdělena každá stopa. U většiny pevných disků je podobně jako u pružných disků počet sektorů na všech stopách stejný. Tento způsob do jisté míry plýtvá médiem, protože vnější stopy jsou delší a tudíž by se na ně mohlo umístit více sektorů. Existují však i pevné disky, u nichž se používá tzv.
zonální zápis
označovaný jako
ZBR
(
Z one
B
it
R ecording). Jedná se metodu zápisu na pevný disk, která dovoluje umístit na vnější stopy pevného disku větší počet sektorů než na stopy vnitřní. ZBR tedy lépe využívá záznamové médium, ale způsobuje podstatně složitější přístup k
datům.
Při vypnutí počítače (a tím i pevného disku) se pevný disk přestává otáčet. Tím přestává existovat tenká vrstva, na které se pohybují čtecí (zapisovací) hlavy a vzniká riziko jejich pádu na disky. Tento pád by totiž mohl jednotlivé disky poškodit. Proto v okamžiku, kdy má pevný disk ukončit svou činnost, je nezbytné, aby čtecí (zapisovací) hlavy byly přemístěny do zóny, která je speciálně uzpůsobena k jejich přistání. U starších pevných disků bylo nutné vždy před vypnutím počítače provést pomocí nějakého programu tzv.
zaparkování diskových hlav, tj. jejich přemístění na patřičné místo. Nové pevné disky již využívají tzv.
autopark, který je založen na tom, že po vypnutí pevného disku se pevný disk ještě chvíli setrvačností otáčí a tím vyrobí dostatek energie nutné pro přemístění hlav do parkovací zóny. Pro tuto parkovací zónu bývá většinou vyčleněna nejvnitřnější stopa disku, protože je na ní nejnižší rychlost.
Výrobci disků: WD (Western Digital), Seagate, Maxtor, IBM, Fujitsu, Samsung
Rozhraní pro připojení:IDE, SATA, SCSI rozhraní
Zapojení Master, Slave Oddíly disku
Základní deska (motherboard x mainboard) aneb na něčem se musí stavět
základní deska (motherboard) - největší díl uvnitř počítače
- zajistí pevné uchycení komponent počítače
- zajistí napájení všech komponent proudem
- určena k zamontování do počítač. skříně
připojovací místa na zákl. desce:
sloty slouží pro zasunutí karet (grafická, síťová, modem)
patice (socket) je určena pro procesor
banky slouží k uchycení pamětí
PS/2 porty slouží k připojení myši a klávesnice
USB (univerzální sériové rozhraní v současnost USB 2.0) připojení tiskárny, klávesnice, myší.
Co se u desky hodnotí?
stabilita, značka, čipová sada, možnosti rozšíření
čipset
(čipová sada) - elektronické součástky, které zajišťují komunikaci jednotlivých komponent
BIOS
(basic input output system) ovládací program zákl. desky. který řídí chod počítače. Umístěn ve speciální přepisovatelné paměti.
Integrované komponenty
komponenty napevno umístěné na zákl. desce ( zvuk. čip, graf. čip, síť karta, modem)
Způsoby napájení:
AT, ATX, µATX
Výrobci :
Asus, Abit, MSI, Sis, Aopen, FIC
Grafická karta aneb abychom něco viděli
umožňuje zobrazení na monitoru, výběr podle využití počítače převádí digitální tok dat z počítače na analogový signál (D/A převodník) obrázek, který má být zobrazen, si pamatuje, obsahuje tedy vlastní tzv. video paměť osazuje se do slotu AGP (PCI Express) na základní desce
Co se u graf. karty hodnotí?
- kvalitní A/D převodník
- výkonný videoprocesor, umožňuje rychlé zobrazení objektů
- dostatek paměti pro zachycení 3D scén (standard 128 MB)
Co je nadstandardem?
:
- dva výstupy na zobrazení na dvou monitorech
- výstup na TV přijímač
- digitální výstup na LCD přijímač (LCD vykresluje digitálně, nepotřebuje A/D převodník)
parametry:
rozlišení – 640x480, 800x600, 1024x768, 1280x1024
barevná hloubka = počet barev na zobrazovací bod 24bit(16,7 mil. barev), 32 bit
renderování = vykreslení objektu
pomocí malých trojúhelníků
texturování = potažení objektu nějakým povrchem (kůže,..)
Výrobci: nVidia – GeForce, ATI –
Radeon, Matrox, Sis, Trident
Zvuková karta a reproduktory aneb abychom lépe slyšeli
zvuk. karta umožňuje přehrávání zvuků Zvuk je nějaká (analogová) křivka a počítač je digitální
musí karta obsahovat A/D převodník
karta obsahuje zesilovač signálu, který nemá velký výkon – připojujeme reproduktory
Co se hodnotí?
- kvalita zvuku
- čistota
- kmitočtový a dynamický rozsah
- k poslechu hudby z cd je třeba propojit cd se zvuk. kartou speciálním kabelem Výrobci zvuk. karet?: Creative Labs – Soundblaster Reproduktory: 4 až 5 reproduktorů + subwoofer na kartu
Soundblaster Live v současnosti osmi kanálový výstup
Síťová karta
K čemu
slouží : Umožňuje přenos dat po síťovém kabelu Navíc může obsahovat šifrování dat, probuzení počítače po síti.
Jak funguje : podle použitého způsobu přenosu dat, tzv. síťového protokolu balí přenášená data do balíčků, tzv paketů. U každého paketu je napsána adresa odesílatele a adresa cílového počítače.
Co se
hodnotí? :
rychlost (dnes existují tři standardy síťových karet)
- Ethernet 10 Mbit/s
- Fast Ethernet 100 Mbit/s ( v současné době standard)
- Giga Ethernet 1 Gbit/s teprve se prosazuje
Výrobci: 3Com, Edimax, Realtek.
ASUS,….
Disketová mechanika FDD
Disketová mechanika je zařízení určené pro práci s výměnnými
médii -
disketami.
Existují dva druhy disketových mechanik. Starší z nich nese označení 5 1/4 palcová. Mechanika je veliká podobně jako CD ROM a pracuje se speciálními disketami. S tímto druhem mechanik se však již nesetkáme, najdeme ji pouze u některých opravdu starých počítačů. Druhý typ mechanik je 3,5 palcový a používá se dodnes. Pro přenos dat slouží diskety o velikosti 3,5
palce (kolem 9 cm), na které lze uložit 1,44 MB dat.
I když jsou diskety v podstatě již historickým záznamovým médiem, stále se používají a zřejmě používat budou. Nejčastějším způsobem využití je přenos dokumentů a souborů mezi počítači, které nejsou spojeny sítí. Nezastupitelné jsou diskety jako bootovací médium. Tuto funkci mohou mít CD, ale nejsou tak variabilní a jejich tvorba pořád ještě není pro běžného uživatele jednoduchá. Už méně se diskety používají jako zálohovací médium, protože svou malou kapacitou dnes již prostě nestačí. V menší míře se používají pro instalaci programů a především ovladačů hardwarových zařízení. Záznam dat na médium je prováděn magneticky. Jednotlivá data jsou zapisována
do soustředných kružnic, tzv.
stop (track), na obě strany diskety. Každá
stopa je rozdělena ještě na tzv.
sektory (sector), jež tvoří nejmenší úsek média, na který je možné zapisovat. To znamená, že při zápisu na pružný disk jsou data zapisována po sektorech a poslední sektor již nemusí být plně zaplněn. Nová data mohou být zapisována opět od začátku dalšího sektoru. Z toho vyplývá, že ne všechny sektory jsou v případě plně nahrané diskety zcela zaplněny.

Zápis je velmi pomalý.
Péče o disketu: ochrana před: prachem, horkem, silným magnetickým polem, mech. poškozením
CD-ROM CD-RW aneb hudba a multimédia
cd-rom = compact disc read only memory
jak funguje: záznam na CD je snímán optickým způsobem, pomocí jemného laserového paprsku. Pod mikroskopem bychom mohli vidět drobné prohlubně. Ty reprezentují 1 a 0.
Označení
médií:
CD-R pouze pro zápis
CD-R/RW pro zápis i čtení, přepis Disky se vyrábějí lisováním. standardní velikost je 650 MB, 700 MB.
Co se
hodnotí:
- rychlost čtení disků )udává se násobky rychlosti prvních vyráběných mechanik ta byla 150 KB/s
- bezchybnost čtení
- odolnost proti poškození
- hlučnost Zapisovací mechaniky obsahují dva lasery. Jeden obyčejný a druhý s větší energií Výrobci cd mechanik: Teac, Sony, Plextor, LiteOn,…..
Zdroj a bedna (case)
všechny interní komponenty počítače jsou uloženy ve skříni
(case)
skříň (case)
- TOWER (mini-, midi-, big-)
- DESKTOP Co se u skříně hodnotí?
-funkčnost a rozšiřitelnost (dobrý přístup, místo na doplnění komponent
-úspora místa
-estetické a reprezentativní hledisko (Apple)
-cena
Zdroj
- převádí 220 V střídavých z rozvodné sítě na 12 a 5 V stejnosměrných
- obsahuje pojistku, která odpojí napájení při zkratu uvnitř počítače
- obsahuje ventilátor, který ho ochlazuje (žene vzduch dovnitř počítače)
- formát ATX (umožňuje vypnout počítač softwarově)
Modem aneb bez spojení není internet
modem (MOdulátor/DEModulátor) umí upravit data z počítače do podoby signálu vhodného pro přenos přes telefonní linku rychlost
modemu pro dial up: 56Kbit/s
Linka ISDN max128
kbit/s služba plně digitální
je třeba ISDN modem
Technologie ADSL rychlost
1,5Mbit/s – 9Mbit/s
Kabelový modem
Monitor je k neokoukání
Jak pracuje: obsahuje obrazovku, na které se těsné u sebe nacházejí malé body na tzv. luminoforu, který se rozsvěcuje o zasažení elektronovým paprskem. Přesněji: každý barevný bod se skládá ze tří bodů, které mají barvu červenou (red), zelenou (green) a modrou (blue). Pomocí skládání barev v tzv. režimu RGB pak vznikají jednotlivé barevné odstíny. Takže tři paprsky tzv. elektronová děla postupně rozsvěcují barevné body na přední straně (stínítku)
obrazovky.
Po obrazovce monitoru běhají elektronové paprsky zleva doprava a shora dolů. Neustále překreslují obraz.
Co se u monitoru
hodnotí:
velikost monitoru (udává se délkou úhlopříčky v palcích)
15 palcové (bývaly standardem)
17 palcové(dnes standard)
19, 21-24 palcové pro grafiky
Rozlišení monitoru: počet bodů,
které umí monitor zobrazit:
(standard 1024x768)
Obnovovací frekvence : kolikrát se překreslí celí obraz za sekundu standard 100 Hz Výrobci monitorů: AOC, ADI, Samsung, Philips,…..
LCD panely: ploché LCD monitory Jak funguje LCD panel: panel obsahuje přesně dané množství aktivních prvků (tranzistorů), které mají každý své napájení a podle pokynů z grafické karty se rozsvěcují. Pro každý barevný bod musí být tři aktivní prvky pracující v režimu RGB. Vysoká cena LCD panelů je dáma náročností výroby: stačí jeden přerušený vlasový spoj k tranzistoru a na panelu je černý bod, který nikdy nebude svítit. LCD panely během několika let vytlačí klasické monitory, Mají nízkou spotřebu, malé rozměry a výborné ergonomické parametry.
Tiskárny
Tiskárny jsou výstupní zařízení sloužící pro výstup údajů z počítače v tištěné podobě. Prostřednictvím tiskárny je možné data uchovaná doposud
v elektronické formě vytisknout (nejčastěji na papír).
Základní parametry :
- typ tiskárny (jehličková, inkoustová, laserová)
- rychlost tisku: počet znaků (stránek) vytištěných za jednotku času (100 zn/s - 10 s
tránek/min)
-
rozlišení (kvalita tisku): počet bodů, které je tiskárna schopna vytisknout na jeden palec (udáváno v bodech na palec -
dpi-
D ots
P
er
I
nch)
-
barevnost: schopnost tisknout pouze černobíle nebo i
barevně
-
pořizovací náklady: cena tiskárny, cena za vytištěnou stránku, životností tiskové náplně (barvící páska,
cartridge s inkoustem, kazeta s tonerem atd.)
-
způsob připojení k počítači (paralelního portu / USB sběrnice,
SCSI rozhraní)základní paměť
-
maximální / minimální velikost papíru
-
kapacita zásobníku na papír
Jehličková tiskárna
(7, 9, 24 jehličkové)
Výhody - nízké náklady a možnost několika průklepů (v tom případě dosahuje
- největší rychlosti, protože konkurenční technologie to musí tisknout pěkně stránku po stránce).
Nevýhody - asi tak všechno ostatní. Předně velký hluk, nejhorší kvalita, poruchovost (mnoho mechanických dílů)
Inkoustová tiskárna
Princip tisku:
U inkoustových tiskáren je tisk prováděn pomocí inkoustu, který je prostřednictvím miniaturních trysek po kapkách vystřikován na papír. Inkoust je umístěn v malé nádržce (cartridge), která se pohybuje společně s tiskovou hlavou.
Cartridge rozeznáváme podle toho, zda obsahují pouze jednu barvu (většinou černou),
anebo více barev (většinou tři). Cena jedné cartridge (jednobarevné i vícebarevné) se pohybuje kolem 1.000,- Kč.
Do doby než se ucpou tiskové trysky je možné u většiny jednobarevných cartrigií doplňovat inkoust.
Cena takovéhoto doplnění se pohybuje kolem 300,- Kč.
Výhody - tichý provoz
- rychlost - bezne 3 az 4 strany/min. - kvalita - většina lidí těžko rozlišuje rozdíly mezi dobrou inkoustovkou a laserovkou. Grafik nebo zkuseny pracovnik to samozrejme rozlisi.
- podpora velkého formátu celkem levně - barevný tisk - asi nejsilnější stránka inkoustovek.
Nevýhody - někdy nedostatečná kvalita tisku - vytištěné dokumenty se po styku s vodou rozpíjejí
Termosublimační tiskárna
inkoustová tiskárna určena k tisku fotografií
termosublimační tisk = na papír se přenášejí pomocí tepla základní barvy ze speciálních barevných fólií, přenos barev probíhá ve větších celcích (řádcích nebo plochách), takže nemá tečkovanou strukturu
Drahá technologie, většinou určena jen pro tisk fotografií, srovnávají se s fotorealistickými inkoustovými tiskárnami
výstup je vizuálně nejbližší klasické fotografii
„sublimačky“ nepoužívají černou barvu, jako většina ostatních tiskáren
více na Živě
Laserová tiskárna
Pro vytvoření tiskového bodu na papíru se používá stejná technologie jako u kopírovacích strojů (pouze data o souřadnicích obrazu zadává počítač).
Základní částí laserové tiskárny:
- generátor laserového paprsku - selenový válec, který na místě ozáření laserovým paprskem udržuje elektrický náboj - zásobník s barvícím práškem, který citlivě reaguje na elektrický náboj, práškový toner
Princip tisku:
Na očištěný selenový válec je laserovým paprskem vykreslena předloha, která se má vytisknout.
Válec se při otáčení dostane do styku s barvícím práškem, který se zachytí na válci v těch místech,
kde byl osvícen laserem a vznikl tam elektrický náboj. Když se prášek přichycený na válci dostane nad papír,
který je posouván pod otáčejícím se válcem, přemístí se z válce na papír. Papír je posouván do části tiskárny,
kde je barvící prášek pomocí vysoké teploty zažehlen do papíru. Pokud se jedná o barevný tisk, pak popsaný postup musí být opakován tolikrát, kolik druhů barvícího prášku se pro tisk používá (většinou 3-4).
Výhody - nízké provozní náklady
- nehlučný provoz
- velmi rychlý tisk ( na první stránku se čeká déle)
- kvalitní tisk
Nevýhody -vysoké pořizovací náklady
- při tisku je v činnosti laser, který způsobuje vznik ozónu, který je pro člověka velmi nebezpečný
- náročnější obsluha
Skener
Projektor
Paměťové karty
Klávesnice, myš,
tablet, …… aneb vstupní a herní zařízení
Klávesnice
- nepostradatelné vstupní zařízení
Jak funguje: má pod klávesami kontakty, které stisknutím klávesnice spojíme. Do počítače se posílají jen souřadnice stisknuté klávesy a zobrazení písmene je už věcí operačního systému.
Co
se hodnotí: pohodlí uživatele (ergonomie)
Myš vymyslel před 40 lety jeden výzkumný pracovník firmy Xerox. Nadřízení ho s ní vyhodili, protože takový „nesmysl“ je prý
k ničemu.
Jak funguje: - „obyčejná myš“ s kuličkou. Pohyb kuličky se přenáší přes snímače do počítače.
Nevýhoda: často se zanáší prachem
- optická myšsnímání zajišťuje optický snímač. Svítí si „pod sebe“ Nezanáší se prachem.
Tablet je podložka s perem. Tablet má tzv. absolutní souřadnice. Pokud klepneme do pravého horního rohu odpovídá to stejnému na
monitoru. Tablet je pomůcka pro profesionální grafiky
Trackball,
Volant, Joypad,
Joystick