Digitální fotografie

Kvalitní (krásná) fotografie vyžaduje znalosti, cit a praxi.
Základní znalosti najdete zde, v mnoha podrobnějších publikacích pak můžete načerpat další informace a inspiraci.
Cit je někomu vlastní více, jinému méně, dá se rozvíjet.
Praxe je zcela nutná.

Úvod - test na základní seznámení

1. Klasický fotoaparát obsahuje film, digitální má místo něho .............. a ........................

2. Co se vám jeví jako největší problém digitální fotografie? .........................................

3. Co je to ZOOM, k čemu slouží a proč je důležitý optický zoom?

4. Najděte na webu parametry několika digitálních fotoaparátů střední třídy (v ceně od 5 do 15 tis. Kč).

5. Zkuste vyplnit jejich základní parametry do tabulky. Weby výrobců: www.canon.cz, www.nikon.cz,
www.umax.cz, www.hp.cz, www.epson.cz, www.panasonic.cz, www.kyocera.cz a dalšší.
Označení fotoaparátu                Rozlišení                 Optický zoom            Karta (druh, kapacita)                  Software              Cena
...................................................................................................................................................................................................
...................................................................................................................................................................................................
...................................................................................................................................................................................................
...................................................................................................................................................................................................

Klasicky nebo digitálně

Rozlišení kinofilmu se udává v počtu čar na milimetr. To se u současných nejlepších filmů pohybuje okolo 130 čar/mm. Vezměme pro jednodušší počty za průměrnou hodnotu 100 čar/mm (střídá se černá s bílou, takže "bodů" potřebných k zachycení je vlastně dvojnásobek). Rozměry kinofilmového políčka jsou 24 x 36 mm, čímž dostáváme 4800 x 7200 bodů, celkem tedy 34,56 milionu pixelů (u svitkových filmů je podle tohoto postupu rozlišení ještě větší: 12000 x 12000, což dá 144 milionů pixelů). Z těchto čísel je na první pohled vidět, že film má zatím výhodu v množství informací, které je schopen zachytit.

Světlocitlivý prvek v digitálním aparátu je složen z milionů jednotlivých snímacích elementů, které jsou polovodičového charakteru. Současné čipy mají maximální rozlišení kolem čtrnácti megapixelů (14 MPix) a jejich výroba je velmi složitá (zvlášť v případě CCD prvků). Zvyšování rozlišovací schopnosti probíhá další miniaturizací jednotlivých světlocitlivých elementů a zvětšováním Účinné plochy daného čipu.

Výhody a nevýhody digitální fotografie

Výhody digitální fotografie oproti klasické

• snímek v digitální podobě - menší riziko poškození snímku
• jednoduché kopírování snímků
• rychlá možnost úpravy v počítači
• mnohonásobná použitelnost paměťového média (filmy jsou drahé)
• kontrola snímku na LCD fotoaparátu

Nevýhody digitální fotografie

• spotřeba energie
• zpoždění závěrky
• složitý tisk kvalitních fotografií
  

Jak vybrat fotoaparát?

• intuitivní ovládání
• rozlišení
• optika
• způsob ukládání fotografie
• baterie x akumulátor
• značka
• ergonomie
• optický zoom
• není nad osobní zkušenost

Typy digitálních fotoaparátů

• digitální hračky
• kompakty pro nenáročné amatéry
• kompakty střední třídy
• hi-end kompakty
• digitální zrcadlovky
• profesionální zrcadlovky

Průběh fotografování

Expozice

Víme, že při stisknutí spouště fotoaparát vyfotí scénu před objektivem přístroje. Fotoaparát zaznamená scénu před objektivem. Tomuto záznamu se říká expozice snímku. Přístroj pak sejmutý obraz uloží ve formě počítačového souboru na paměťovou kartu.

Snímač musí dostat přesné množství světla. Neboli: jakmile je světla příliš mnoho, bude snímek světlý, bude obsahovat „vypálená“ místa (tj. plochy bílé barvy bez kresby), prostě nebude pěkný. Pokud je naopak světla příliš málo, bude obrázek tmavý, nezřetelný a zašumělý, bude obsahovat černé plochy. Opět: nebude pěkný.

Nastavení expozice vlastně znamená určení správné clony, správného času a citlivosti.

Intenzitu světla tedy můžeme ovlivňovat 3 způsoby :

• řízením doby jak dlouho světlo může na senzor působit - expozičním časem
• řízením citlivosti senzoru na světlo
• ovládáním průměru kruhového otvoru - clony ve středu objektivu

Expoziční čas (rychlost závěrky)
je doba, na kterou uzávěrka odkryje snímací prvek. Tato doba musí být tak dlouhá, aby na snímač dopadlo „přiměřené“ množství světla, ale tak krátká, aby snímek nebyl rozmazaný. Z těchto dvou jednoduchých zásad plyne vše ostatní. Čím je delší čas, tím více světla může při expozici dopadnout na snímač ve fotoaparátu a naopak. Dlouhý čas však může způsobit rozmazání snímku, protože při expozici s aparátem vždy trochu pohneme.

Pamatujte : běžný rozumný čas je 1/100 vteřiny
Většina lidí udrží v ruce bez rozmazání čas 1/60 vteřiny, profesionálové i 1/30
Pod 1/10 vteřiny již nikdo nerozmazaný obrázek z ruky nevyfotí - je třeba použít stativ
Typická stupnice expozičních časů je:


Důležité je, že změna expozičního času o 1 hodnotu na uvedené stupnici mění množství světla dvakrát neboli o 1 expoziční hodnotu EV.

ISO citlivost
Druhým způsobem jak ovlivnit expozici je změnit citlivost senzoru. Čím vyšší citlivost, tím menší množství světla stačí ke správné expozici. Citlivost se udává v jednotkách ISO a opět sousední hodnota na stupnici ISO mění citlivost vždy 2x. Typická stupnice ISO je :


Pokud tedy zvýšíme ISO citlivost 2x (např. z ISO 100 na ISO 200), ke stejné expozici stačí poloviční množství světla. Velkou výhodou digitálních fotoaparátů je fakt, že je možné snadno nastavovat ISO, klidně i pro každý snímek jinak. V klasické fotografii to znamená vyměnit film, což je v terénu téměř nemožné.

Clona
[f] udává (převráceně) velikost otvoru, kterým objektiv propouští světlo na snímač.



Clona udává poměr zachyceného světla k propuštěnému světlu ke snímači. Tedy clona 8 (přesněji 1:8) znamená, že ke snímači projde pouze 1/8 světla, které objektiv zachytí. Clona se často označuje písmenem f.
Stupnice clonových čísel nejsou násobky 2 ale násobky odmocniny ze 2 tj. ~1.4:



Pamatujte, že čím větší clona, tím více uzavřený objektiv a tím méně světla propouští. (To není zdaleka vždy špatně.)
Stejnou expozici dosáhneme různými kombinacemi času clony a citlivosti. Je logické, že čím delší čas, tím větší clona. Například: stejné množství světla dopadne na snímač při těchto kombinacích clony, času a citlivosti :

clona	čas (s)	ISO
8	1/125	200
5,6	1/125	100
16	1/250	1600

Hloubka ostrosti

Pamatujte, že čím větší clona, tím je větší hloubka ostrosti snímku. Co to znamená?
Malá hloubka ostrosti znamená, že popředí je ostré, ale předměty za ním jsou více či méně rozmazané. Čím je hloubka ostrosti menší, tím více jsou vzdálenější předměty rozmazané. Tedy pokud použijeme clonu f2, bude pouze jeden objekt ostrý, vše okolo bude mírně rozmazané.
Velká hloubka ostrosti naopak znamená že popředí i pozadí je ostré.
Při cloně f16 je celý snímek ostrý.
Při clonách mezi (f4-f11) dojde k většímu nebo mírnému rozostření pozadí.
Použitím ZOOMu roste clonové číslo (objektiv je delší, propustí méně světla) a tedy klesá hloubka ostrosti snímku.
Z toho plyne: za dobrých světelných podmínek (venku za dne) můžeme použít velkou clonu a tedy vše bude ostré, za zhoršených světelných podmínek (večer, v místnosti) je třeba použít malou clonu (a dlouhý čas) a proto hloubka ostrosti bude menší.

Režimy focení

• Auto
  Fotoaparát nastaví vše sám na střední hodnoty. Univerzální režim, který využijeme, pokud se focením nechceme více zabývat.
  Za běžných světelnůch podmínek dává dobré výsledky.
  
• Portrét
  Jeho využití je zřejmé z názvu. Jaká nastavení obsahuje?
  Fotoaarát nastaví hodně otevřenou clonu (např. f2.8) a krátků čas. Důsledkem je malá hloubka ostrosti a tedy mírně rozmazané pozadí.
  Postava na snímku je od pozadí opticky oddělena, což je dobře.
  
• Krajina
  Jaká nastavení obsahuje tento režim?
  Fotoaparát nastaví co největší clonu (např. f11) s přihlédnutím k nejdelšímu za aktuálních světelných podmínek použitelnému času (např. 1/60). Výsledkem je vysoká hloubka ostrosti a tedy kompletně ostrý snímek, od popředí až po pozadí.
  
• Sport
  Fotoaparát nastaví co nejkratší čas (např. 1/250 s) s přihlédnutím k cloně využitelné za aktuálních světelných podmínek (např. f4). Výsledkem je zmrazení pohybu, ale také většinou kompletně ostrý snímek, od popředí až po pozadí.
  
• Noc
  Fotoaparát nastaví co nejdelší čas (např. 1/30 s) aby se alespoň trochu vykreslilo pozadí a vždy zapne blesk pro osvětlení popředí.
  Důsledkem dlouhého času je citlivost na pohyb přístroje a např. rozmazaná světla pohybujících se vozidel.
  Ostře je vykresleno jen popředí v dosahu blesku, tj. do cca 5 metrů od přístroje. Pevná ruka často nestačí, velmi užitečný je samozřejmě stativ.
  
• Makro
  Blízké objekty odrážejí málo světla, proto fotoaparát musí nastavit nízkou clonu. Důsledkem je velmi nízká hloubka ostrosti.

Zásady správného focení

Tři základní zásady :

• Snímek by měl mít ústřední motiv, který zdůrazní jeho umístění na snímku. Důležitý je proto výběr stanoviště, často i malé poodstoupení může kompozici prospět.
• Snímek by neměl obsahovat rušivé prvky (které naše oči dokáží potlačit).
• Kromě portrétů je velmi důležité popředí, které posílí vyznění ústředního motivu

Popředí snímku

Pro umístění objektů platí několik základních pravidel (zlatý řez) :

• Dominantní prvek by měl být jasně zřetelný, většinou hodně velký. častou chybou je focení na délku, kdy hlavní objekt (postava…) je na výsledném snímku sotva vidět. Je třeba jít blíže k objektu nebo použít ZOOM.
• Dominantní prvek by neměl až na výjimky být uprostřed snímku, ale daleko lépe vyzní jeho umístění do 1/3 od kraje. Podobně při focení krajiny by rozhraní mezi krajinou a oblohou nemělo bůt uprostřed snímku. Buď zdůrazníme oblohu, nebo krajinu. (Středová kompozice je statická až nudná, někdy však má své opodstatnění.)
• Pokud je na snímku vyjádřen pohyb, pohled nebo směřování, neměl by objekt „utíkat“ ven ze snímku, ale naopak směřovat do jeho středu.

Zásady práce se světlem

Již víme, že světlo by mělo dominantní objekt osvětlovat zepředu, nikdy nemá být slunce za ním. Osvětlení scény je velmi důležité, může snímek hodně zlepšit nebo také zcela zmařit. Pár zásad:

• Světlo je lepší ráno a večer než v poledne, a to hlavně v létě. Nízko stojící slunce vytváří krásné stíny a pěkně zepředu osvětluje objekty.
• Pozor na slunce nad hlavou, hlavně při fotografování osob. Lehce vzniknou nepěkné stíny pod nosem a bradou, navíc silné světlo přivírá oči. Je třeba raději přejít do stínu (použití blesku).
• Světlo má různou tzv. teplotu v závislosti na jeho zdroji. Důsledkem je barevný nádech bílé barvy, který naše oko automaticky koriguje. I fotoaparát dnes obsahuje tzv. automatické vyvážení bílé, které by mělo odstranit nádech do červena při žárovkovém světle a do modra

Pojmy související s digitálním fotoaparátem

CCD - Zkratka z Charge Coupled Device. Jeden ze dvou hlavních typů obrazových čidel používaných v digitálních fotoaparátech. Při pořizování obrázku je čidlo CCD zasaženo světlem procházejícím objektivem fotoaparátu. Každý z tisíců či milionů malých bodů vytvářejících čidlo CCD převede toto světlo na elektrony. Počet elektronů, obvykle označovaný jako akumulovaný náboj bodu, je změřen a převeden na digitální hodnotu. Poslední krok se provádí mimo čidlo CCD v obvodu fotoaparátu nazývaném analogově-digitální převodník.

CMYK - Cyan, Magenta, Yellow, Black; tj. azurová, purpurová, žlutá, černá. Čtyři barvy inkoustových náplní většiny tiskáren s fotografickou kvalitou. Některé tiskárny používají k dosažení věrnějších výtisků fotografií šesti barev inkoustu. Dvě přídavné barvy jsou obvykle světlejší odstíny azurové a purpurové.

Červené oči - Červené zbarvení očí fotografované osoby způsobené odrazem světla blesku na cévách v pozadí oční sítnice. Tento efekt se nejčastěji vyskytuje při nízké intenzitě osvětlení, u venkovních snímků v noci nebo v tlumeně osvětlených místnostech.

EXIF - Zkratka z Exchangeable Image File. Dodatečné informace doplněné do obrazového souboru, např. údaje o čase a expozici souboru pořízeného v digitálním fotoaparátu.

DPI - Zkratka z Dots per inch, tj. body na palec. Míra rozlišení digitální fotografie nebo digitálního zařízení, jako jsou digitální fotoaparáty a tiskárny. Čím vyšší číslo, tím vyšší rozlišení.

Histogram - Grafické vyjádření rozsahu odstínů fotografie od tmavých po světlé. Některé digitální fotoaparáty obsahují funkci histogramu umožňující přesnou kontrolu expozice fotografie.
Obr.

Kontrast - Rozdíl mezi nejtmavšími a nejsvětlejšími oblastmi fotografie. čím větší rozdíl, tím větší kontrast.

LCD - Zkratka z Liquid Crystal Display. Displej z tekutých krystalů s nízkou spotřebou energie, často používanů v horní nebo zadní části digitálního fotoaparátu k zobrazování nastavení nebo samotné fotografie.

Panning - Fotografická technika, při které fotoaparát sleduje pohybující se objekt. Při správném provedení je pohybující se objekt ostrý a jasný, zatímco pozadí je rozmazané. Fotografie tak budí dojem pohybu.
Obr.

RGB - Red, Green, Blue; tj. červená, zelená, modrá. Tři barvy, na které je citlivý lidský zrak, digitální fotoaparáty a mnoho dalších zařízení.

Vyvážení bílé - Funkce fotoaparátu kompenzující vliv různůch barev světla vyzařovanůch různými světelnými zdroji.

Paměťové karty

Compact Flash (CF)
Multimedia Card (MMC)
Secure Digital (SD)
Memory Stick (MS)
Smart Media (SM)
xD Picture Card (xD)

Přehled paměťových karet - text na Idnes

Formáty bitmapové grafiky

JPEG (Joint Photographic Expert Group)

• ideální a speciálně pro fotografii navržený formát pro ukládání fotografií
• ztrátová komprese - nastavení stupně komprese (fotografie na web)
• pouze 8 bitová barevná hloubka
• není podpora průhlednosti

TIFF (Tagged Image File Format)

• standard pro vysoce kvalitní ukládání obrázků v tiskovém průmyslu
• pracuje jak s 8bitovou tak s 16 bitovou barevnou hloubkou (většina standardních fotoaparátů ji ale neumí)
• používá se buď zcela bez komprese nebo s bezeztrátovou kompresí

RAW
Datový soubor obsahující digitalizované hodnoty načtené ze snímače fotoaparátu. Jsou to tedy nekomprimovaná surová data (raw = surový). Využívá 12 bitovou barevnou hloubku oproti 8 bitové u JPEGU.

(Ne)výhody RAWu:

• možnost další úpravy fotografií v plné kvalitě
• možnost ovlivnění výsledného výstupu
• bezproblémová možnost konverze na další formáty
• není potřeba se omezovat jen na algoritmy fotoaparátu
• menší velikost oproti TIFF
• větší velikost souboru oproti jpegu
• potřeba dalšího zpracování - nutnost vlastnit aplikaci pro úpravu
• nekompatibilita jednotlivých výrobců

GIF (Graphics Interchange Format)

• formát určený zejména pro web a pro ukládání grafiky
• nehodí se pro fotografie (pouze 256 barev)
• používá bezeztrátovou kompresi
• umožňuje používat průhlednost i animace

PNG (Portable Network Graphics)

• umožňuje plnohodnotné uložení barev v hloubce 8 bitů na kanál nebo i 16 bitů na kanál
• používá bezztrátovou kompresi a uchovává průhlednost
• nepodporuje EXIF

BMP
Formát BMP je zde pouze pro úplnost. Jedná se o interní formát pro uchování obrázků ve Windows. Obvykle nepoužívá žádnou kompresi a proto generuje obrovské soubory nevhodné pro transport mimo počítač. Nepodporuje ani Exif, ani správu barev ani průhlednost ani animaci.